Ohlasy klientů

Ahoj Peťo,

vím, že jsem se už dlouho neozvala, tak ani nevím, jestli si mě, jednu ze svých Hvězdiček, ještě pamatuješ.

Chci Ti jen napsat, že přestože nechodím na Tvé semináře (jsem mimo Evropu), zůstávám i nadále Tvou ovečkou a pravidelně čtu Tvé týdenní horoskopy.

Četla jsem i Tvůj poslední horoskop a mám silnou potřebu Ti napsat, jak moc si Tě vážím, a jak Tě mám ráda. Nikdo nerozdává tolik víry, naděje a lásky jako Ty a to, že k tomu všemu jsi ještě schopná svému okolí odhalit své lidství, považuji za naprosto jedinečné a obdivuhodné. Jsi vším, čím by měl duchovní učitel být a já Ti smekám.

S láskou Tvá

Veronika

Dobrý den,

čtu Vaše stránky a líbí se mi Vaše výklady. Žiji ve Švédsku, a když překládám Vaše stránky kamarádce, ptá se, jestli tím, že žijeme jinde, Vaše výklady platí i zde ? ….Platí Vaše výklady všude nebo planety stojí jinak, podle toho, kde se člověk nachází na zemi? Přeji Vám příjemné léto a budu ráda, jestli mi odpovíte.

S pozdravem Hana

P.S.: Několikrat mi Vaše horoskopy potvrdily, co se děje v mém životě a dodali mi porozumění a tim i klid na duši.
Děkuji  Hana

Milá Petro,
ještě jednou Vám moc a moc děkuji za Vaši práci !!!

Čtu Vaše horoskopy na týden, mohu říci, že ” to ” cítím přesně tak, jak jak píšete !!
No a dnes jsem si přečetla vaše články nááááádhera !!! To Vám snad bylo diktováno z vyšších sfér :-))
Děkuji moc !!!  Horoskopy i články posílám dál, pochopitelně i s Vaším upozorněním :-))

Radostné bytí. Jana

Reakce na Černou Lunu v Raku – ženství

Milá Nelo,

tak jak sleduji články na tvém webu, uvědomuji si i spojitosti s tím, co ve svém životě řeším.

Už se neptám, zda jsem žena, ale jaká jsem žena a co je mým úkolem v životě? Tvůj článek Černá Luna v Raku a vůbec ta tématika i horoskopu k tomu: Bod zlomu aktivován prozřetelností to jsou pro mne takové berličky, záchytné body, které hodně dovysvětlovávají.

Tento týden jsem si prožila silné uvědomění, že jsem vždy žila pro to, abych měla partnera a zcela věnovala svou pozornost jemu. (partner na stupnici důležitosti číslo jedna) Toto není až tak ohromující, ale násladně mi došlo, že lze žít život ženy i jinak. Že je možné tu velikou pozornost dávat do práce, do činnosti, která odráží mé nitro, mé poslání, a že je to jeden ze způsobů „seberealizace“. A přiznám se, že nový směr, ačkoliv se mi líbí, mě straší tím, že bych musela přejít na úplně jinou úroveň seberealizace. Je z toho cítit zodpovědnost za svůj život. Víš, když mám chlapa, tak zodpovědnost nechávám na něm. Sice jsem zaměstnaná, ale chci, aby on postupoval v práci, aby on byl aktivní. Já jsem přece „žena“ a dělám to domácí pohodlí, tak proč bych se měla „snažit“ o něco víc? (Toto je velmi niterné přiznání) Já jsem přeci žena a víc nemusím. Ať se snaží on – doslova házím zodpovědnost na něj.

Mám už za sebou hodně ukončených vztahů. A z 95% jsem odcházela já, protože jsem byla zhnusená z toho, že ten chlap podle mě nedostatečně se rozvíjel a já z toho byla nespokojená. Ale AŽ TEĎ SI UVĚDOMUJI, že jsem to měla být já, kdo se měl zaměřit především na svůj kariérní – pracovní růst.

V roli ženy, která se stará o blaho rodinného krbu, jsem měla i tendence dávat muži větší prostor: ty chodíš do světa a vyděláváš, tak ti budu uhýbat a tolerovat věci, které bych sobě netolerovala. Vždyť on vydělává a drží nás finančně. Ale jak si pomalu uvědomuji, že také já vydělávám, umožňuji si prostor i takový, který byl pro mě nemyslitelný. A většinou ve vztahu, když jsem si toto uvědomila (nejsem jen žena, která má na starosti JEN rodinný krb a pohodu, ale také vydělávám) – že jsem nositelnou financí do rodiny, začal mi být i vztah velmi úzký, svazoval mě. Uvědomění si vlatní síly postarat se o sebe finančně mi vždy dal impuls odejít ze vztahu. Pak jsem došla zjištění, že vztah je pro mě naprostý obchod. Já ti dám, když ty mi dáš. Zaprodávala jsem se partnerům (zcela podvědomně) – vždyť tak to přece chtějí, ne? A je to normální, takhle to v rodinách chodí, ne?

Dnes v tom vidím naštvání na sebe samotnou, na svou neschopnost vzít život do svých rukou a vymyslet i jiný scénář. Bylo to tak jednoduché říct: Já tě miluji, budu u tebe bydlet a starat se o tebe. (a tím pádem předávám svou vlastní odpovědnost za sebe tobě, sice budu někdy mrzutá, ale procedím to mezi zuby, protože je to jednodušší, než se o sebe samu postarat; a vždyť všechny ženy chtějí mít dítě, je to přece poslání ženy, tak mě klidně oplodni a dál se starej ! …. a když budeš naštvaný, řeknu: Máš, co jsi chtěl!).

Taky si uvědomuji, že když jsem byla dítě, tak se to v rodině tak dělalo. Matka furt zuřila a nadávala, ale pořád dělala a dělá „servis“ domácnosti a manželovi, přestože ona dnes vydělává víc než on. A taky jsem naštvaná, že mě to doma nenaučili jinak. Ale jak by mě to mohli naučit jinak, když to tehdy a ani nyní jinak nežijí. Pořád mi zní v uších taková domácí křivda. Byla jsem na základní škole a měla jít na střední, nedařilo se mi a nosila jsem trojky. A babička suše konstatovala: No co, Jiříček (bratr) má jedničky, tak půjde na vysokou školu a Kačenka se hold vdá. Celá moje kariéra se smrskla na vdavky.

Rok a půl žiji sama, pracuji a platím si podnájem. Jsem zaměstnaná a práce je klidová a v pohodě. Podvědomě pořád hledám chlapa. Podvědomě se rozhlížím a hodnotím: Ten by to mohl být. Tenhle ne. Když si tyto pochody uvědomím, málem se až leknu. Tak konečně jsem vystoupila ze začarovaného kruhu a tak jednoduše se do něj ZASE můžu dostat.

A tento týden jsem měla velmi silné uvědomění, že se mám právě realizovat v práci, činnosti, kterou mám ráda a je pro mě spíše potěšením, než prací. Toto uvědomění je jako překročení starého stínu, do kterého lze kdykoliv spadnout zpět. Mám obrovský strach ze selhání, z přiznání si vlastní naivity a chyb. Mám strach, že nezvládnu vzít svou zodpovědnost pevně a selžu. Ale když se na sebe podívám s odstupem, tak nemám co ztratit. Opouštět své zaměstnání nemusím, vše můžu zatím realizovat ve svém volnu a zaběhaný řád tím nebude narušen. Ale ten strach být sama za sebe, strach z chyb (zkušenosti), které mohu zažít, strach ze zodpovědnosti za svůj život, strach postavit se sama za sebe a říct, ano – tady jsem to já sama žena XY a toto je má cesta – ten strach je obrovský. Jít s kůží na trh je pro mě hrůza.

Kateřina

Krásné ráno milá Nel,

chtěla jsem Vám moc poděkovat, horoskop jsem vyzvedla ve středu a teprve včera měla možnost si jej poslechnout. Tekly mi slzy. Na Podzim jsme za Vámi byly s kamarádkou Moničkou ……. na konstelacích a od té doby vše pádí neuvěřitelným tempem. Zdá se, jako by se otevřely dveře a vše se dostalo do pohybu. Jsem za to moc ráda, ale chvílemi jsem opravdu moc unavená! Jak jsem poslouchala Váš výklad, je tam velmi hezky seřazeno vše, co už vím, že udělat musím. Bylo to pro mne jen jakési potvrzení a trošku upřesnění toho, co jsem cítila. Co se mám naučit, co je mým úkolem, kde je mé místo v tomto světě…. Většina toho je už urovnaná v mysli a srdce to velmi intenzivně cítí, ale bojuji se svými „osvědčenými“ vzorci řešení  situací J Ale jak tam říkáte, je to proces a to si moc dobře uvědomuji a je to týden, kdy jsem Moničce říkala, že mám pocit, jako bych se znovu rodila a začínala úplně s čistým listem. Myslím, že intuice je velmi přátelská a pokud dokáži poslouchat, povede mne správným směrem.

S hlubokou úctou k Vám. Vám Nel přeji naplněné dny plné lásky a sluníčka.

Dana

Ahoj Neli,

pozorně jsem vyslechla celou nahrávku a musím ti ještě jednou poděkovat. Jak jsi skvěle propojila všechny aspekty v tranzitech, a že jich tam je nepočítaně. Jsem ti vděčná za citlivá slova a povzbuzení, třeba to ohledně Neptunu.Budu se k nahrávce ještě vracet a přitom koukat na horoskop v počítači. Moc mi to dává.

Objímám. Dagmar

Ahoj Neli,

moc děkuji za zásilku. Už si to poslouchám a jsem udivená, jak je to úžasně namluveno a hlavně ta tvoje schopnost udělat z každého průšvihu výhodu!!! Tak nějak to říkala myslím Ernestína.

Dobrý den, už asi půl roku sleduji Vaše týdenní horoskopy. Jsou inspirativní. Hodně. Článek o Černé Luně v Blížencích a promluvy o ní mi osvětlily dané období – protože se mi děly věci. Dokonce po poslechu jsem neodeslala jeden moc rozzlobený meil :) a teď mi přijde, že to byl jeden z těch krůčků ven z kruhu nenávisti. Každý den, když juknu na Vaše stránky, Vám posílám pozdrav a dík :)
Přeju hodně, hodně síly a inspirace. Silva

Z jedné SMS zprávy:

Milá Neli,

včera večer “jsi byla u nás doma” se svými promluvami. A bylo to báječné, nejen ten obsah. Především Tvůj hlas, který musí hnout snad i balvanem ;-). Díky Tobě, díky NAHORU ŠÉFOVI A ŠÉFOVÉ.

Marcela

Astrokonstelace:

Ahoj Nel, děkuju mockrát za včerejší krásný zážitek. Už teď je cítit, že je doma něco jinak a že je ve mně konečně víc doma :) Jsem o tolik klidnější a stabilnější. Nádhera! Maminka chce pokračovat. Hurá! :) Cítím, vím, že se od Tebe chci učit. Od první chvíle, co jsem přišla k Tvým stránkám, si velice vážím Tvojí práce. Jsem ráda, že pro nás všechny děláš takové krásné věci. (…..)

S přáním všeho nejlepšího Štěpánka z Chebu :)

Srdecne dakujem za vyborne tyzdenne horoskopy /s kamoskami vzdy rozoberame a pouzivame ako navigaciu, velmi vystizne ;-)/… prave som si vypocula PROMLUVY – vynikajuce spracovanie, uzasna praca… Dni plne lasky a svetla… s pozdravom ZuZaNa.

Milá paní Petro,

moc děkuji za Vaše týdenní horoskopy:))) !!!

Už delší dobu je čtu, je v nich duchovní hloubka a poznání !!

Přeji Vám krásné a radostné dny !!
Janka

Dobrý den Petro,

účastnila jsem se astro konstelací v Opavě a chtěla jsem vám poděkovat za hluboké zážitky. Moc se mi to líbilo…pomohlo….pořád se něco děje….konstelace dobíhají. Děkuji za vhled do situace, a i když jsem se vícekrát účastnila konstelací…ať už andělských…či rodinných…..u vás to bylo jako by propojeno se vším…a moc se mi líbil váš přístup a i to, že vše bylo zvládáno i přes slzy…ale hlavně humor, což hodně odlehčilo. To byl pro mne první zážitek u konstelací….propukání smíchu a dle mne je to hodně podpůrné….je to vlastně dá se říci acute;ct….takový návod, jak žít…..i když se řeší vážné věci…..tak se snažit na ně kouknout i jinak…a někdy je to hodně humorné…či humor může pomoci.

Děkuji a moc se těším opět v Opavě

Romana

Příjemný večer milá Nel,

dosposlouchala jsem právě Vaši nahrávku a nesmírně moc za ni děkuji.

Vyrazilo mi to chvílemi dech, poněvadž jste spojila v jedno informace, které

jsem získávala postupně z různých zdrojů, ale ta ucelenost a moudrost,

vyznívající z Vašeho hlasu a povídání mě zaskočila a zároveň učinila velký

krok v sebepoznání. Netuším, zda dostáváte zpětnou vazbu na svůj výklad,

já se ve Vašem výkladu vidím a přiznávám, že máte pravdu a užasný úsudek.

Není lehké si to v určitých oblastech přiznat, je to však tak a díky Vám získávám

sílu a víru, že vše, co se učím a čím procházím je snad na dobré cestě ke zdárnému

konci…že se uzdravím ze svých bloků a problémů a budu to opět tak nějak já.

Nesmírně si Vás za vše vážím, děkuji a s úctou k Vám a Vaší práci

Pavla